|
|
Hledání identity současných pražských židovských kongregací
Hanousková, Jana ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Práce je zaměřena na dění v židovských komunitách v Praze, na pozadí post-Holocaustové a postkomunistické Evropy. V první části je čtenář uveden do historických a sociologických souvislostí židovské identity, se zaměřením na střední Evropu a zejména Prahu. Hlavní část práce je rozdělena do jednotlivých kapitol, přičemž každá je věnována jedné ze současných židovských kongregací v Praze. Zvláštní pozornost je věnována Židovské obci Praha. Ostatní kongregace analyzované v práci jsou Chabad Prague (součást chasidského hnutí Chabad Lubavitch), Bejt Simcha a Židovská liberální unie (obě liberální/progresivní), Bejt Praha a Masorti Prague (obě konzervativní). Jelikož současná situace komunit zatím v literatuře není příliš rozpracována, našimi hlavními zdroji poznání byly internetové stránky jednotlivých kongregací, právní dokumenty (stanovy, zakládající listiny) a periodika, která některé kongregace vydávají. Otázka Kdo je žid má při hledání židovských identit ústřední význam. Odpovědi na tuto otázku se liší napříč kongregacemi (podle jejich povahy - ortodoxní, konzervativní, liberální), přičemž ŽOP je v tomto směru nejproblematičtější. Ortodoxní židovská obec založila svoji politiku členství na pravidlech halachy. To znamená, že osoby s židovským otcem (ale ne matkou), pokud chtějí být členy ŽOP, musí k...
|
|
|
Vliv evropského reformního judaismu na americký reformní judaismus v 19. století
Melzochová, Olga ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent) ; Hošek, Pavel (oponent)
Anotace: Reformní judaismus vychází z myšlenkového dědictví osvícenství (haskaly) a jeho počátky sahají do konce 18. století. Toto hnutí se zrodilo v Německu, nicméně opravdový rozmach a reforma v pravém slova smyslu nastala v první polovině 19. století v Americe s příjezdem evropských emigrantů, kteří s sebou přivezli i nové myšlenky ovlivněné evropským reformním hnutím. Nebývalý úspěch reformního hnutí, které se rychle šířilo napříč Severní Amerikou, plynul hlavně z nedostatku centrální rabínské autority. A právě tento prázdný post byl vyplněn rabíny z Evropy, kteří se v polovině 19. století přidali k emigrační vlně. Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou vlivu evropského reformního judaismu na americký reformní judaismus v 19. století v kontextu kulturních dějin se zaměření na charakteristické znaky ve snaze přiblížit rozdílné náboženské, ideologické, politické a socioekonomické výzvy, které ovlivnily židovskou komunitu v USA. Klíčová slova Reformní judaismus, Amerika, Evropa, náboženství, stát, tradice, ženy, 19. století
|
|
|
Vznik a vývoj kongregace Bejt Simcha
Madarová, Sara ; Kohout, Ivan (vedoucí práce) ; Damohorská, Pavla (oponent)
7 Anotace Má práce má za úkol zmapovat všechny důležité aspekty činnosti kongregace Bejt Simcha. První část mé práce zahrnuje popis reformního judaismu, nastínění jeho vzniku v Evropě a Spojených státech amerických a uvedení důležitých dokumentů týkajících se formování tohoto hnutí. Dále se snažím popsat na základě poskytnutých informací vznik, vývoj a formování Bejt Simcha. V několika kapitolách, které následují, píšu o fungování kongregace společně s jejím obsáhlým programem, a to nejen edukativním, ale i vydavatelským. Závěrem popisuji náboženské praktikování a získávání finančních prostředků, které napomáhají Bejt Simcha ke komunitní činnosti.
|
|
|
Hledání identity současných pražských židovských kongregací
Hanousková, Jana ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Práce je zaměřena na dění v židovských komunitách v Praze, na pozadí post-Holocaustové a postkomunistické Evropy. V první části je čtenář uveden do historických a sociologických souvislostí židovské identity, se zaměřením na střední Evropu a zejména Prahu. Hlavní část práce je rozdělena do jednotlivých kapitol, přičemž každá je věnována jedné ze současných židovských kongregací v Praze. Zvláštní pozornost je věnována Židovské obci Praha. Ostatní kongregace analyzované v práci jsou Chabad Prague (součást chasidského hnutí Chabad Lubavitch), Bejt Simcha a Židovská liberální unie (obě liberální/progresivní), Bejt Praha a Masorti Prague (obě konzervativní). Jelikož současná situace komunit zatím v literatuře není příliš rozpracována, našimi hlavními zdroji poznání byly internetové stránky jednotlivých kongregací, právní dokumenty (stanovy, zakládající listiny) a periodika, která některé kongregace vydávají. Otázka Kdo je žid má při hledání židovských identit ústřední význam. Odpovědi na tuto otázku se liší napříč kongregacemi (podle jejich povahy - ortodoxní, konzervativní, liberální), přičemž ŽOP je v tomto směru nejproblematičtější. Ortodoxní židovská obec založila svoji politiku členství na pravidlech halachy. To znamená, že osoby s židovským otcem (ale ne matkou), pokud chtějí být členy ŽOP, musí k...
|
host ::
RSS.